Verb
oddělit pf (imperfective oddělovat)
- (transitive) to separate
- Antonyms: neoddělit, sloučit, spojit
- Lékaři oddělili siamská dvojčata od sebe. ― The doctors separated the Siamese twins from each other.
Conjugation
More information infinitive, active adjective ...
Conjugation of oddělit
| present forms | indicative | imperative |
|---|
| singular | plural | singular | plural |
| 1st person |
oddělím | oddělíme | — | oddělme |
| 2nd person |
oddělíš | oddělíte | odděl | oddělte |
| 3rd person |
oddělí | oddělí | — | — |
The verb oddělit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles | past participles | passive participles |
|---|
| singular | plural | singular | plural |
| masculine animate |
oddělil | oddělili | oddělen | odděleni |
| masculine inanimate |
oddělily | odděleny |
| feminine |
oddělila | oddělena |
| neuter |
oddělilo | oddělila | odděleno | oddělena |
| transgressives |
present |
past |
|---|
| masculine singular |
— | odděliv |
| feminine + neuter singular |
— | oddělivši |
| plural |
— | oddělivše |
|
Close
Further reading
- “odděliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “odděliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “oddělit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025