mír

Etymology

Inherited from Old Czech mír, mier, from Proto-Slavic *mirъ (“peace; world”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmiːr]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -iːr

Noun

mír m inan

1. peace

   Antonyms: válka, vojna

Further reading

• “mír”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “mír”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “mír”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Etymology

From Old Irish mír (“morsel, piece of meat”), from Proto-Celtic *mīros (“piece of meat”), from Proto-Indo-European *mḗmsrom. Cognate with Latin membrum (“limb”), Sanskrit मांस (māṃsa, “meat”), Old Church Slavonic мѧсо (męso, “meat”), and Gothic 𐌼𐌹𐌼𐌶 (mimz, “meat”).

Pronunciation

• IPA^(key): /mʲiːɾʲ/

Noun

mír f (genitive singular míre, nominative plural míreanna)

1. A bit, portion
2. A morsel
3. (grammar) particle

Mutation

References

• Gregory Toner, Sharon Arbuthnot, Máire Ní Mhaonaigh, Marie-Luise Theuerkauf, Dagmar Wodtko, editors (2019), “mír”, in eDIL: Electronic Dictionary of the Irish Language
• Ó Dónaill, Niall (1977) “mír”, in Foclóir Gaeilge–Béarla, Dublin: An Gúm, →ISBN

Alternative forms

• mier

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *mirъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmiːr/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmiːr/

Noun

mír m inan

1. peace
   • attested in the 14th century, “Hospodine, pomiluj ny”:

     Daj nám všěm, Hospodine,
     žizn a mír v zemi!

     Give us all, O Lord,
     Plenteousness and peace on earth.

2. (hapax legomenon) world
   • attested in the 14th century, “Hospodine, pomiluj ny”:

     Ty, spase všeho míra,
     spasiž ny i uslyšiž,
     Hospodine, hlasy našě!

     Thou, Saviour of the whole world,
     Save us, and listen,
     Lord! to our voices.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “mír”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění